STRUČNÁ  HISTORIE

Počátky  svatovítské kapituly lze spatřovat v kolegiu kněží (collegium cleri) při kostele svatého Víta na Pražském hradě, jimž bylo svěřeno, aby připravili vše potřebné pro zřízení samostatné diecézní správy. Roku 971 Boleslav II. prostřednictvím své sestry abatyše Mlady předložil papeži Janu XIII. žádost o zřízení biskupského sídla v Praze a papež tento jeho úmysl schválil. V té době patřila Praha pod pravomoc řezenského biskupa, který byl sufragánem salcburské metropole.

Když se v roce 973 stala Praha biskupským sídlem podléhajícím mohučskému metropolitovi, stalo se i zmíněné kolegium svatovítských kněží katedrální kapitulou. Zakládací listina se nazachovala. Už od konce 10. století se však v historických dokumentech objevují jména s označeními: probošt, děkan, arcijáhen, scholastik, kanovník pražského kostela. Například Kosmas (1045 – 1125) byl děkanem katedrální kapituly.

Až do založení pražské Karlovy univerzity spravovala svatovítská kapitula katedrální školu. Vyučujícím náležel titul „mistr“ a byli mezi nimi vynikající učenci evropského věhlasu. Svou úrovní přitahovala svatovítská škola i studenty z okolních zemí. Ani později nepřestala kapitula plnit své kulturně výchovné poslání.

V roce 1344 byla pražská diecéze povýšena na arcidiecézi a svatovítská kapitula se stala kapitulou metropolitní. Novému uspořádání církevní správy bylo třeba přizpůsobit také postavení a činnost metropolitní kapituly. Tuto novou situaci zachycují její nejstarší písemně dochované stanovy z 18. listopadu 1350. Svatovítská kapitula zůstala ve spojení s apoštolským stolcem a spravovala arcidiecézi prostřednictvím volených administrátorů i během dlouhého uprázdnění pražského arcibiskupského stolce v letech 1421 – 1561. Za tuto službu získala označení „semper fidelis“, „vždy věrná“, a byla jí udělována četná privilegia.

Kapitulní stanovy z roku 1350 byly postupem času několikrát novelizovány různými dodatky a úpravami, jak to vyžadovaly měnící se okolnosti a nové potřeby. Naposledy se tak stalo v roce 1992. Byly sepsány stanovy nové, podle nichž se Metropolitní kapitula vrací ke svým původním činnostem, a to předevší k výsostné péči o Svatovítskou katedrálu a ke svému kulturně vzdělávacímu poslání.