Knihovna Metropolitní kapituly
Knihovna pražské metropolitní kapituly patří k nejstarším historickým knihovnám v České republice. Nejedná se o běžnou knihovnu, ale o historický knižní fond určený pro odborné studium kvalifikovaných badatelů.
Nejstarší část této knihovny tvoří historický archiv. Je to sbírka důležitých dokumentů, které se týkají svatovítské kapituly a katedrály. Nejstarší dochovaný originál pergamenové listiny je z roku 1177, ale jsou tu i opisy starších listin – už od roku 1052. Mnoho listin pochází z činnosti administrátorů pražského arcibiskupství, které v době sedisvakance v letech 1421 až 1561 volila ze svého středu metropolitní kapitula, aby v jejím zastoupení spravovali záležitosti pražské arcidiecéze.
Spolu s archiváliemi shromažďovala kapitula odedávna také zpočátku rukopisné a později tištěné knihy. Je známo, že hned po zřízení pražského biskupství (v roce 973) zahájila při pražské katedrále svou činnost také katedrální škola, která už v 11. století dosáhla evropské úrovně. Hlavním zdrojem přírůstků knihovny byly v té době dary a odkazy především členů kapituly.
Bylo také ale třeba pořizovat a obnovovat texty potřebné pro konání bohoslužeb. Jeden z pokračovatelů Kosmovy kroniky uvádí, že se musely nahradit stářím už opotřebované bohoslužebné texty a kapitulní děkan Vít dal vlastním nákladem pořídit nové.
Ze starých inventářů svatovítského kostela se dozvídáme, jak kapitulní knihovna postupně rostla. V roce 1354 je uvedeno 186 svazků a nejstarší dochovaný inventář svatovítské katedrály z roku 1387, který rozděluje knihy do skupin: libri officiorum matutinalium, libri gradualium, missalia, evangelia et epistolae, libri theologiae, libri omeliarum, libri evangeliorum, libri epistolarum, libri doctorum, libri cronicarum a další, už čítá celkem 269 knih.
Samostatnou součástí historického archivu je sbírka hudebnin, převážně z 18. století a 1. poloviny 19. století. Původně to byla malá sbírka obsahující 670 čísel. Na podzim roku 1923 při vyklízení Wohlmutovy kruchty k této sbírce připojil dr. Podlaha značné množství dosud nekatalogizovaných hudebnin ze starší doby a během let 1924-25 vše nově uspořádal v abecedně (podle jmen autorů) sestaveném katalogu. V úvodu k tomuto katalogu uvedl také stručné dějiny pěveckého a hudebního sboru z doby, z níž tyto hudebniny pocházejí. Menší sbírku novějších, dosud užívaných hudebnin spravuje regenschori svatovítského kůru pan Kšica.
V současné době má knihovní fond asi 15 000 knih katalogizovaných a asi 13 000 knih nezařazených. V důsledku probíhajících prací v knihovně se počítá pouze s mimořádnými presenčními výpůjčkami. V případě badatelského zájmu se můžete obrátit na kníhovníka kapitulní knihovny.
Ing. Miroslav Kroneisl, tel.: 222 741 214, 728 640 296, e-mail: kroneisl@mekapha.cz
Oddělení zapůjčená do správy Archivu Pražského hradu:
a) Historický archiv – Catalogus codicum
manu scriptorum, quae
in archivio capituli
metropolitani Pragensis
asservantur.
Zpracoval Dr. Antonín Podlaha
- Archiv pražské
metropolitní kapituly.
Katalog listin a listů.
Zpracovali Eršil a Pražák
b) Sbírka starých hudebnin
– Ecclesia metropolitana
Pragensis.
Catalogus collectionis
operum artis musicae.
Dr. Štefan doplnil dílo Dr. Podlahy
c) Rukopisné kodexy
– Soupis rukopisů knihovny
metropolitní kapituly pražské
Zpracoval Dr. Antonín Podlaha
Oddělení uchovávaná metropolitní kapitulou:
a) Prvotisky – Catalogus incunabulorum, quae
in bibliotheca capituli metropolitani
Pragensis asservantum.
Zpracoval Dr. Antonín Podlaha
b) Knihy vydané tiskem po roce 1500
c) Novější archiválie, registratura
